B - Blázníš, dědku?

17. února 2009 v 13:42 | viwian |  Alea iacta est
Jakmile se všichni najedli, ředitel dal pokyn k rozpuštění studentstva a prefekti začali odvádět své kolejní nováčky do společenských místností.

Sirius, James i Remus se stále drželi spolu a vykládali si různé historky z dob minulých. Remus však sledoval cestu, aby zítra nezabloudili, až se poženou na první hodinu.
Jakmile stáli před obrazem Buclaté dámy, prefekt řeklo heslo "hypogryf" a obraz jim odhalil velkou místnost zařízenou do barev Nebelvíru.
Byl zde krb, u něhož bylo pár křesel vyhlížejících velmi pohodlně.
Pak zde vedlo točité schodiště někam pryč.
Bylo zde hodně místa a místnost byla zařízena velmi útulně.
Prefekt se podíval směrem k točitému schodišti.
"Pokud vyjdete po tomto schodišti, dámy vlevo a páni vpravo, ocitnete se ve svých ložnicích, rozdělených dle ročníků. Přeji vám příjemnou noc." S těmito slovy se sám odebral ke krbu za svou přítelkyní.
Tři přátelé se vydali po chvíli okukování do ložnice. Ve změti různých pokojů našli štítky se svými jmény a zjistili, že sdílí pokoj spolu a ještě se dvěmi jinými chlapci.
Jakmile vešli, uviděli pět postelí, u nichž byly postaveny různé kufry.
Byly zde tři okna a mezitím jeden chlapec, který se přehraboval ve svém kufru.
"Ahoj," pozdravil ihned Sirius.
Chlapec sebou trhnul a otočil se na ty tři. Něco tiše kvíkl a trochu sebou třásl.
"Hele, v pohodě?" Zeptal se James.
Chlapec jen přikývl. Byl trochu obtloustlý a hnědé vlasy mu zahalovaly část jeho baculatého obličeje. Jeho oči tikaly z jednoho na druhého.
Remus se po chvíli trapného ticha odhodlal promluvit. Přistoupil k němu a potřásl mu jeho bezvládnou rukou.
"Já jsem Remus. Tohle je Sirius a James."
Kluk pouze mdle přikývl. "Já jsem Petr. Petr Petigrew."
"No skvěle. Mluvit to umí." Podotkl Sirius a lehl si oblečený na svou postel.
"To jdeš jako spát v hábitě?" Zeptal se ho James.
"Ne. Jdu pouze relaxovat." Odpověděl ležérním stylem Sirius.

++++

Bylo ráno a Siriuse probudil hožený polštář na jeho hlavu.
Otráveně otevřel oči a uviděl Jamese jak se nevinně zubí a obléká se.
Vedle něho stál jejich poslední spolubydlící, který se ihned představil jako Frank Longbottom.
Sirius málem nevnímal, proto se ještě poslepu začal oblékat.
"Být tebou bych ven nechodil." Varoval ho Remus, když viděl, že se Sirius chystá na snídani.
"A to proč?" Zeptal se příkře Sirius.
"No, řekněme, že některé prvňačky si včera oblíbily jistého pohledného kluka s černými vlasy, šedýma očima a elegantně..."
"Sklapni." Okřikl ho Sirius jemně a všichni až na něho se rozesmály.
Sirius se po chvíli rozhodování rozhodl ukojit hlasitě se dožadující žaludek a spolu s Jamesem, který zjevně nebyl taky na snídani (nebo se chtěl podívat na Siriuse v nesnázích) vydal do Nebelvírské společenské místnosti.
Jakmile sešel ze schodů, odchytla si ho jedna blondýnka.
"Jé, ahooooj, ty jsi určitě Sirius," zamrkala očima jak panenka. "Jo, jsem."
Mrkl na ni Sirius. "A nechtěl by ses sejít?" Vybalila to na něj hned dívčina. "Klidně. Dneska v osm, co říkáš?" Zeptal se Sirius sebevědomě a dívka nadšeně přikývl.
Pak hned odcupitala.
James zavrtěl hlavou a potichu zadržoval smích až do doby, než si Siriuse odchytla další dívka...

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.